Adoniel

Dnes již sice nejrůznější blogy téměř plně nahradily sociální sítě, přesto se stále najdou lidé, kteří tomuto starému způsobu komunikace a sdílení svých děl zůstali věrní.

Faktem je, že tyto internetové stránky, které jste si mohli zdarma vytvořit na nějaké doméně, byly dříve oblíbené zejména mezi mládeží. Umožňovalo jim to sdílet s ostatními lidmi jejich literární, výtvarné či jiné výtvory, podělit se s nimi o zážitky, a spoustu dalších věcí.

clanek2

Jednou ze základních věcí, kterou každý „bloger“ potřeboval, bylo získat lidi, kteří by na jeho stránku pravidelně chodili. Čím více takových návštěv, tím lépe. Neboť právě toto bylo kritérium, podle nějž se měřila (a mnohdy dosud měří) popularita blogu.

Nezapomeňme, že v té době se lidem, kteří nás sledují, automaticky nezobrazovaly naše příspěvky, nýbrž sami museli náš web aktivně vyhledat. A přimět je k tomu byl často velmi těžký úkol.

Jednou ze základních metod, jak získat nové čtenáře, bylo psaní komentářů na jiný blog s podobným zaměřením, s tím, že v údajích jsme vyplnili i svou webovou adresu. Na ni pak mohli zájemci jednoduše kliknout.

firma1

Ještě lepším způsobem propagace pak bylo „spřátelení“ se s populárnějším webem. To v podstatě znamenalo, že oni na svých stránkách uvedou odkaz na vás, a vy na ně. Není třeba říkat, kdo z tohoto zařízení profitoval víc.

Ovšem ani to zdaleka nestačilo. Čtenáře totiž bylo nutné nejen získat, ale taká si je udržet. A základním předpokladem k tomu bylo často uveřejňovat nějaké novinky Chlorito. Pokud jste totiž třeba dva týdny nic nezveřejnili, mohli jste si být jisti, že vaše návštěvnost prudce klesla.

Jak již bylo řečeno, dnes v době sociálních sítí je vše daleko jednodušší. Obě strany mají mnohem méně práce, neboť napsat status či zveřejnit fotku například na Facebooku dá podstatně méně práce, než aktualizovat web.

Přesto je to na jednu stranu škoda, neboť blogy dávaly větší prostor pro kreativitu a nutily svého tvůrce přemýšlet. Ale kdo ví, třeba se jednou opět vrátí do módy.